V Paleťácích je základem to, co děláme už přes 13 let a to, co milujeme. Jmenuje se to divadelní improvizace. V kurzech improvizace si půjčujeme její principy a prvky jako je být tady a teď, umět reagovat nebo být kreativní a aplikujeme je do profesního, osobního života nebo do světa organizací. Pro firmy tvoříme teambuildingy a rozvíjíme měkké dovednosti. Nejpodstatnější je však poznávání sebe samého a osobnostní růst.
Pracujeme skrz metody, nástroje a hry, které jsou prožitkové. Každý účastník se tím pádem vždy dozví něco o sobě. Lidé, kteří navštěvují naše dlouhodobé kurzy, říkají, že se ve svém životě cítí daleko svobodnější, spokojenější a odvážnější. Tohle slyšet je pro mě vždy velkou odměnou.
Základní dovednosti, které improvizace umí rozvíjet jsou 4K dovednosti:
Čím lépe improvizátor zvládá tyto základní dovednosti, tím je lepší. Jak prosté. Jsou herci, kteří umí navíc skvěle vyprávět nebo zpívat. Stavějí a rozvíjejí přirozeně svoje talenty. A to je v principu i naše filosofie. Podporovat lidi v jejich talentech.
Abychom se tyto dovednosti (4K) mohli učit a trénovat, je potřeba, abychom se drželi určitých principů. To jsou některé z nich:
Hra
Je něco, co dává pravidla. To je velmi důležité ze dvou důvodů. Pravidla dávají hranice, a tak tvoří i pocit bezpečí. Zároveň tak vzniká prostor pro hraní si, experimentování, prostě zkoušení věcí jinak. A když se to nepovede, nehrozí za to žádný trest. Prostě se jen začne hrát znovu. Je to neuvěřitelný prostor pro učení a poznání sebe samého. Tedy i prostor pro růst sebe sama.
Hrát si, Experimentovat
To dospělým lidem moc nejde. Hrát si je zakázané slovo. Trochu tabu. Přestože ve svých životech hrajeme mnoho her a bereme je někdy až moc vážně. Děti se ve hře a skrze příběh učí téměř všechno. A zdá se, že to funguje. Zatím nikdo nevymyslel nic lepšího. Když dospělým řekneme, ať zkusí experimentovat, tak si za chvíli už hrají. Jsou kreativní, zakouší se jinak a učí se. Je neuvěřitelně krásné u toho být.
Dovolit si udělat chybu
Chybami se člověk učí. Vážně. Jde ale velmi o přístup k chybě. Buď ji pěkně rychle zameteme pod koberec a děláme, že my nic, my muzikanti, nebo jsme ochotni si ji všimnout, aktivně k ní přistoupit a hledat jiné řešení. Na našich kurzech se nestane nic horšího, než že s novým poznáním začnete hru znova.
Princip Ano
To je skoro nejdůležitější princip v improvizaci. Znamená to, že vnímáte to, co se kolem vás děje a jste ochotný to přijmout. Možná nesouhlasit, ale přijmout. Když to vysvětlujeme, tak se to zdá velmi snadný, ale praxe tak snadná nebývá.
Princip Ano a
Tohle je nejdůležitější princip. Umět přečíst, co se právě děje a umět na to aktivně zareagovat tak, aby to, co se děje, se rozvíjelo. Samozřejmě, že nejde o absolutní pravidlo. Někdy je největším aktivním přístupem hlasité ne.
Naslouchat
Nejen, co je řečeno slovy, ale i jak je to řečeno celým tělem a co je asi skutečné sdělení. A na toto sdělení reagovat tak, abychom se společně mohli potkat, porozumět si a něco tvořit. Aby nešlo pouze o plkání a gagy, ale skutečný dialog.
Dopřát si čas
Nezkušený improvizátor od zkušeného se pozná svou zbrklostí. Je to trochu jako v bojovém umění. Mistr udělá jeden přesný pohyb a je to. Žák jich udělá mnoho a není to moc k užitku. Tréning dělá mistra. Další rovina v dopřání si času je v nároku na změnu sebe samého. Naše zkušenost říká, že to nějakou dobu trvá, než lidé začnou pociťovat kvalitativní změny ve svém životě. Je to prostě individuální proces.
Relaxovat a užívat si legrace
Pokud tohle není, tak to nemá cenu dělat. V podstatě v žádné životní oblasti. Nic to nepřináší, bývá to urputné a škodí to lidskému zdraví. Navíc, pokud vás učení nebaví, je to opravdu velmi neefektivní. A myslím, že času na zemi nemáme tolik, abychom dělali něco, co pro nás není smysluplné a nebaví nás to.
Tyhle věci vezmeme a aplikujeme dál. Ať už v našich kurzech pro veřejnost nebo pro firemní týmy.
Nástroje a metody
Jak to funguje. Zkusím najít paralelu v kuchyni. Když pro někoho vaříte, tak váš host pak vidí jídlo na talíři. Vy ale víte, že je za tím spousta činností. Když jdete do divadla, je to to samé. Vidíte představení, které se ale před tím muselo obrazně řečeno, nakrájet, povařit, podusit, naložit na talíře.
Protože jsme potkali spoustu skvělých lektorů jak z České republiky, tak ze zahraničí, máme nepřeberné množství fíglů, jak dobře krájet, vařit nebo nakládat. Můžete nám v tom věřit. Jsme zkušení kuchaři aplikované improvizace.
Autor: Tomáš Jireček aka Sir
Úpravy: Andrea Moličová
